chovatelská stanice Černý baron
Aktuality |
| HomeAktualityBernský salašnický pesTibetský španělŠtěňataVzpomínámeOdkazyFotogalerieNávštěvní knihaTlachárnaKontakt |
|
14. ledna 2020 I Bertík už našel svoji rodinu a v neděli odjel se svým pánem do Milevska. Tím pro nás skončilo téměř tříměsíční období, kdy bylo vše obrácené naruby, nic nemělo své místo a vše se točilo okolo štěňátek. Bude se nám po nich stýskat, ale takový je život. Lexík, který zústáva jako nová posila, si bude hledat svoje místo ve smečce, Bonýsek ocení, že vše zase plyne ve vyježděných kolejích a všichni se budeme těšit na příchod jara.
Alberto Tibby Černý baron - poslední pejsek z vrhu, který čeká na svou novou rodinu. Má silnou kostru, perfektní chrup a všechny předpoklady pro výstavy a chov. Kromě toho je klidný, sebevědomý a mazlivý.
ty správné milující rodiny. Doma zůstává malý, stříbrný Lexík a Bertík, který na ty své pány ještě čeká. Více v sekci štěňata.
29 října se Dorotce narodilo, na tibetského španěla rekordních, 7 štěňátek, 5 kluků a dvě holčičky
1.října 2019
Páteční ultrazvukové vyšetření Dorotky potvrdilo, že je opravdu březí a dokonce, že štěňátek bude velká nadílka. Máme obrovskou radost, že po jedenácti letech bude naše chovatelská stanice opět skutečnou chovatelskou stanicí s batolícími se štěňátky i když poněkud jiného vzhledu a velikosti, než tomu bývalo. S tím ovšem přede mnou vyvstal nelehký a bolestivý úkol, který jsem více jak rok odkládala. Černý baron už nebude nadále chovatelskou stanicí bernských salašnických psů, ale výhradně tibetských španělů a já tomu musím přizpůsobit i naše webové stránky, které jsem už hodně dlouho zanedbávala. Více jak dvacet let patřili berňáci do našeho života a bylo to dvacet let krásných, během kterých jsem si neuměla představit, že bych jednou mohla žít bez nich. Snad kdyby Ketynce příroda dopřála štěňátka, byla by tradice salašnických Černých baronů pokračovala. Bohužel se tak nestalo a tak když v loňském roce odešel za Duhový most jako poslední náš berňák Cedrik, padlo rodinné rozhodnutí, že on byl skutečně tím posledním. Léta přibývají a síly ubývají a tak to rozhodnutí bylo opravdu racionální. To ovšem neznamená, že se někdy přestanu cítit součástí salašnického světa. S každým naším berňákem, který odešel za Duhový most, odešlo i kus mě a zároveň všichni zůstávají mojí součástí. Něco krásného končí a něco začíná. Černý baron se opět stane skutečnou chovatelskou stanicí ...........
13. dubna 2014 se náš Bonýsek stal pyšným otcem tří tibetích kluků a tří holčiček. Štěňátka se narodila v jeho mateřské CHS ze Soví zahrady http://zesovizahrady.wbs.cz/ a mají se čile k světu. Jejich starostlivou maminkou je Damiána z Vikiluxu. Všem přejeme hodně zdraví. Doufáme, že ta malá tibetská štěstíčka najdou, až přijde čas, ty správné pány, kterým budou přinášet tolik radosti, jako jejich tatínek nám.
20. června 2013 Dnes je tomu neuvěřitelných 10 let, kdy světlo světa spatřili první Černí baroni. Těm, kterým bylo dopřáno oslavit krásné desáté narozeniny, přejeme, aby jim jejich vitalita a zdraví vydrželi ještě dlouho a dlouho a těm za Duhovým mostem vzkazujeme, že na ně nikdy nezapomeneme.
Alexis Černý baron 20.6.2003 - 24.5.2008 Dnes je již pátý 24. květen, kdy místo abychom slavili narozeniny Cedrika s Ketynkou, s bolestí vzpomínáme na naši Lexinku, která narození vrhu "C" Černých baronů zaplatila životem. Nikdy na tebe nezapomeneme ! K pátým narozeninám přejeme všem našim odchovancům i jejich majitelům hlavně hodně zdraví a ještě spoustu společně prožitých let
Česká tibetí reprezentace na WDS v Budapešti 18. května 2013 Jak už bývá naším zvykem, účast na výstavě jsme spojili s krátkou dovolenou a v Budapešti prožili čtyři krásné dny. Bonýsek se tentokrát sice na pomyslnou bednu nedostal, ale se známkou "excellent" ostudu rozhodně neudělal. Navzdory všem obavám a očekáváním, tato světová výstava byla nejlépe organizovaná ze všech, kterých jsme se zúčastnili. Parkování, přejímka psů, prostory, sociální zázemí, občerstvení i samotné posuzování, za to vše si maďarští pořadatelé zaslouží jedničku s hvězdičkou.
Dnes jsme společně oslavili Bonýskovy 6. narozeniny a zároveň 5. narozeniny Cedrika a Ketyny.
14. prosince 2012 Čas letí jako blázen, ať se nám to líbí nebo ne. Dnes je to už neuvěřitelných 8 let, co nám Cherrynka nadělila trochu předčasný, ale nádherný vánoční dárek v podobě našeho vrhu "B". Někteří z těch sedmi jsou mezi námi ve výborné kondici, jiní už za Duhovým mostem. Všichni ale zůstávají v našich srdcích a nikdy na ně a na ty krásné Vánoce před osmi lety nezapomeneme
18.9.2012 V druhém zářijovém týdnu jsme se s celou naší smečkou vydali cestou přes Grossglocknerskou vysokohorskou magistrálu do italského Bibione. Tady již několik let funguje psí pláž Pluto, díky níž jsme mohli prožít pár krásných dní u moře i se svými čtyřnohými kamarády. Domů se nám ani nechtělo a jen doufáme, že se nám podaří za rok opět celou akci zopakovat. /Pár fotek přidáno do jednotlivých fotogalerií/ Všichni malí baroni od Švihovského hradu už se rozešli do svých nových rodin a my jim přejeme dlouhý a šťastný psí život
Poslední z Cedrikových štěňátek v CHS od Švihovského hradu, která ještě čeká na ty správné nové páníčky. Je standartní, očkovaná, odčervená a připravená k odběru.
22.6.2012 20. června oslavil deváté narozeniny náš vrh "A". Moc nás potěšily narozeninové fotky Arona (horní snímek) a Akely (dolní). Oba se tohoto krásného věku dožívají v naprosto dokonalé kondici, za což patří jejich majitelům velký dík. Akelce se dokonce podařilo získat titul Veterán Šampion a stát se nejúspěšnější veteránkou roku 2011. My jsme tuto událost oslavili pořádnou muchlovačkou Cedrikových štěňulí v CHS od Švihovského hradu. Dnes je jim právě pět týdnů a to jak rostou do krásy je nejlepším dárkem k narozeninám jejich babičky Alexis. Určitě se z nich za Duhovým mostem raduje s námi.
8.6.2012 Cedrikovým štěňátkům v CHS od Švihovského hradu jsou právě tři týdny
21.5.2012 Azurové nebe, modrozelená průzračná voda jezer, příjemné letní teploty a vrcholy okolních hor pokryté sněhem. Tak tento ráj na zemi se jmenuje Salcbursko a celá naše smečka si ho plnými doušky vychutnávala uplynulých pět dní. V sobotu jsme si odskočili na Světovou výstavu psů a Bonýsek se tam umístil ve třídě šampionů na krásném třetím místě
10. května 2012 Ani na druhém ultrazvuku se dnes, bohužel, žádná štěňátka neobjevila, vrh D se tedy zatím nekoná
Pokud vše dobře dopadne, v polovině května malí baroni od Švihovského hradu zajistí, že náš elfí rod nevyhyne ani po meči.
MVP Mnichov 4. března 2012 Ve snaze vyzkoušet si výstavní klání také jednou západně od našich hranic, vydali jsme se s Bonýskem v neděli na mezinárodní výstavu psů do německého Mnichova. Den předem to ovšem vypadalo, že lepší bude celou akci odpískat. Bonýskova srst byla tři dny po vykoupání v žalostném stavu, odpoledne si ke všemu natáhl kolenní vaz a začal kulhat. Protože jsme ale bojovníci, v neděli dlouho před kuropěním jsme vyrazili do neznáma. Hned po příjezdu na Olympijský stadion v Mnichově se rozplynula naše představa o německé důkladnosti a smyslu pro pořádek. Kruhy byly rozmístěny úplně jinak než na předem zveřejněném plánku, nikde žádné ukazatele, orientační tabule, nic. Po chvíli bloudění a tahání všech věcí po nekonečných schodech jsme našli náš kruh abychom zjistili, že nás pořadatelé zařadili místo do třídy šampionů, do třídy otevřené. Začaly se mi vybavovat vzpomínky na školní hodiny dějepisu v souvislosti s mnichovskou zradou a zároveň jsem pochopila, proč je kolem tak nezvykle málo českých vystavovatelů. Potvrdilo se ovšem opět, že všechno zlé bývá k něčemu dobré. Bonýsek si ve své třídě hravě poradil se soupeři z Švýcarska a Rakouska, byť to nebyla také žádná ořezávátka. Pejsek, který skončil na druhém místě byl rovněž několikanásobný šampion. Rakouskému panu rozhodčímu se Bonýsek evidentně moc líbil, dokázal ho dokonce přesvědčit, že srst má v "excelentní kondici"
.
Konečně máme doma černo-zlatě na bílém, že náš malý vůdce smečky je oprávněn používat titul C.I.B., tedy Mezinárodní šampion krásy. Chleba ani granule sice levnější nebudou, ale radost máme.
21.8..2011 20. a 21. 8. 2011 jsme se zúčastnili mezinárodní výstavy psů v Bratislavě DUODANUBE. Bonýsek si ke svým trofejím přidal 2xCAC, 2xCACIB, 2xBOB a my jsme se na zpáteční cestě odměnili třídenním pobytem v našich oblíbených Valticích. Že zde není jen zámek, ale také úžasné vinné sklepy, ocenil hlavně Cedrik s Ketynkou, pro které to bylo ideální místo k přežití nejúmornějších veder, jež nám letošní léto připravilo. O tom, že nám dvounožcům zde nic nechybělo, není samozřejmě pochyb.
28.července 2011 Z totálně propršené dovolené ve Vysokých Tatrách jsme si odskočili na výstavu do Velké Idy pro poslední CAC, který Bonýskovi scházel k udělení slovenského Grandšampiona. Kromě tohoto titulu si ovšem náš malý borec odvezl ještě jeden a to "Horský vůdce", kterým jsem si ho dovolila jmenovat já osobně. Že bude celá naše smečka v prostředí velehor jako doma se dalo předpokládat, však obě plemena v ní zastoupená byla vyšlechtěna právě v podobném prostředí. Po dvacetikilometrovém výšlapu, kdy jsme my i berňáci už sotva zvládali překračování mokrých balvanů na úzké stezce, Bonýsek bez sebemenší známky únavy přeskakoval kameny jako malý kamzík. Každou chvíli se zastavil a přímo fascinovaně hleděl z toho příšerného srázu hluboko do údolí. Zatímco mě se z toho pohledu chtělo zvracet a bylo mi jasné, že víckrát mě nikdo tak vysoko nedostane, Cedrik s Ketynou vypadali, že dolů je budeme muset snést na zádech, náš malý Horský vůdce byl ve svém živlu. Marná sláva, geny jsou geny a když má někdo původ na "střeše světa", nějaké Tatry ho nerozhází.
...
17. května 2011 Letošní jaro nepřineslo do naší chovatelské stanice nic pěkného. Podle původních plánů jsme se měli radovat z nové generace malých Černých baronů. Ale plánovat si člověk může co chce, ti nahoře to vždycky zamíchají nějak jinak. Že Ketynka striktně odmítla všechny snahy o jakékoliv sblížení s fešákem, kterého jsme jí vybrali, nebylo zase až tak velké neštěstí. Možná za půl roku změní názor. Zprávy o tom, že se rozrostla smečka Černých baronů za Duhovým mostem jsou ovšem zdrcující. Nejdřív nás opustila Bianca, která ve věku šesti let podlehla rakovině lymfatických cest. Bylo to naše sluníčko, které se k nám pravidelně vracelo na prázdninové pobyty a bude nám strašně moc chybět. Za Biancou pak odešla Cita, jedna ze statečné pětky, kterou se nám podařilo vypiplat po Lexinčině tragickém odchodu. Neoslaví tak s námi už ani třetí narozeniny vrhu "C". Kombinace těžkého zánětu dělohy, boreliózy a následného selhání ledvin jí nedávala žádnou šanci na uzdravení. Nikdy na vás, holčičky, nezapomeneme. Když je člověku nejhůř, je nejlepší sebrat se a odjet, pokud možno co nejdál a na nějakou výstavu psů. Je to jako by člověk vkročil do kraje za zrcadlem. Žádné lidské ani psí starosti a bolesti se sem nedostanou, neprojdou veterinární přejímkou. Jako mávnutím kouzelného proutku se dostanete do světa, kde nejsou nemoce, smrt, ekonomické krize, politické aféry ani žádná jiná zvěrstva. Najednou záleží jen na kvalitě srsti a způsobu předvedení. Tisíce lidiček naladěných na stejnou notu se ocitnou alespoň pro ten jeden den na vysněném ostrově odděleném od tvrdé reality výstavními branami. I my jsme tedy sebrali celou smečku a vyrazili už v pátek do Bratislavy. Ne ovšem na hokejové mistrovství, ale na dvojitou mezinárodní výstavu psů Springduodanube. Vystavoval se opět pouze Bonýsek, Cedrik s Ketynou ovšem svůj úspěch také oslavili. Jejich role ochranky neunikla pozornosti reportérů televize JOJ a tak se všichni dokonce objevili ve Zprávách v hlavním vysílacím čase. Naše štěstíčko z Tibetu po oba dva dny opět zaválelo a tak jsme si z tohoto příjemně prožitého víkendu odvezli jako bonbónek 2xCAC, 2xCACIB a 2xBOB. Díky Bonýsku, díky Cedriku a Ketynko. Díky za to, jací jste a že vůbec jste. Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...
7.3.2011 Za krásného slunného počasí jsme si v sobotu udělali s celou smečkou výlet do Bratislavy na Victory Show. Z prvního ročníku této výstavy, kde je účast umožněna pouze psům, kteří již získali některý ze šampionátů, si Bonýsek dovezl domů titul Victory Winner a Best of King a zároveň splnil podmínky pro udělení titulu Slovenský šampion
22.ledna 2011 Letošní výstavní sezónu jsme zahájili účastí na MVP Trenčín. Do tohoto nádherného slovenského města jsme se vypravili tentokrát jenom s Bonýskem. A výprava to byla úspěšná. Žádná kalamita na D1, velmi příjemné ubytování, jen ta příšerná zima, která nás potrápila i uvnitř výstavní haly, kazila výsledný dojem. Bonýsek se ale snažil a tak jsme domů odjížděli spokojení s výsledkem : CAC, CACIB, BOB
Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...
24.11.2010 Uplynulý víkend jsme si prodloužili na čtyři dny a vyrazili na DuoCACIB v Nitře. Ubytováni jsme byli v nedaleké Podhájské a tak jsme si kromě výstavního klání užívali ve volných chvílích i koupání v blahodárných vodách místního termálního koupaliště. Sobotní výstava se vydařila v maximální míře. Bonýsek se opravdu snažil, o čemž svědčí i "výborné předvedení" v posudku a tak výsledkem byl CAC, CACIB i BOB. Náš malinký borec tak splnil podmínky pro udělení titulu Interchampion a samozřejmě nám udělal velkou radost. Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...
Catleen, Cedrik a Cita na Speciální výstavě KŠSP v Zárybniční Lhotě Účast na sobotní Speciální výstavě KŠSP byla opět velmi přijemně stráveným dnem. Jako vždy perfektní organizace, slušné počasí a spousta spřízněných dušiček dvounohých i čtyřnohých, co víc si přát. Ani výsledky nebyly špatné. Ketynka sice tentokrát VD, ale vzhledem k tomu, že po totálním vylínání vypadá jako čerstvě ostříhaný foxteriér s krysím ocáskem a obrovské konkurenci ve třídě otevřené (57 přihlášených fen), to byl svým způsobem úspěch. Radost jsme měli z Cedrika, který po sérii neúspěchů konečně narazil na rozhodčího (p. Lorenz z Německa), pro něhož pes s výškou na horní hranici standardu není automaticky špatný. Získal výbornou a dokonce se dostal do užšího výběru v boji o pořadí. Sice jsme skončili za "bednou", ale i tak super
27.9.2010 Zatímco kroky většiny naší kynologické veřejnosti směřovaly o víkendu na Národní výstavu psů do Brna, my jsme se vydali k našim severním sousedům, na Mezinárodní výstavu ve Wroclawi. Vyrazili jsme už ve dvě hodiny v noci, absolvovali příšernou cestu v hustém dešti, ale zadařilo se. Bonýsek se snažil, panu rozhodčímu se moc líbil a tak jsme přivezli první zahraniční trofeje do sbírky : CWC, CACIB a BOB.
23.září 2010 Je tu první podzimní den a já zjišťuji, že během léta, které jako vždy nějak rychle uteklo, jsem aktualizaci stránek věru mnoho nedala. Neznamená to ovšem, že naše smečka žila nudným životem, ba naopak. Potěšili jsme se návštěvou Arona a Cadburyho s jejich páníčky, absolvovali dvě tuzemské výstavy (Cedrik 2 x VD, Ketyna 1 x VD a 1 x V) a jednu dvojitou zahraniční (Bonýsek 2 x V2, res.CAC). Během našich prázdninových toulek jsme si dokonce vyzkoušeli, že s naší smečkou se dá bez problémů bydlet i na zámku. Panství Lichtenštejnů nás nadchlo do té míry, že jsme se tam vypravili hned dvakrát a oba pobyty šli k duhu nám i psům. Ti se tvářili, jako by se ani pro nic jiného nenarodili, navzdory původnímu určení svých plemen. A to je moc dobře, protože alpská salaš či tibetský klášter nejsou nic ve srovnání s jihomoravským vinným sklípkem (obzvlášť v době burčáku
Tak tahle nádherná hlava na mě dnes vykoukla z emailu od Trotiňáků. Až mě píchlo u srdce, jako kdybych se dívala do očí Elfajzovi. Ale není to on, je to jeho 5 a půl roku stará dcera, zasloužilá mamina Buffy Černý baron. www.odtrotinskehopotoka.cz
20. června 2010 Dnes je to přesně sedm let, co na svět přišli první Černí baroni, první potomci Elfajze a Cherrynky, náš vrh "A". Všem, kteří jsou stále mezi námi, přejeme hodně štěstí, zdraví a lásky jejich dvounožců. Těm, kteří již odešli za Duhový most vzkazujeme, že na ně nikdy nezapomeneme.
6. června 2010 Máme doma Grandšampiona !!!!!!! Podmínky pro přiznání tohoto titulu splnil dnes Bonýsek na Národní výstavě v Klatovech. Dojem z této výstavy ovšem opět více než rozporuplný. Nádherný slunečný den (v příjemném stínu Zimního stadionu snesitelný), spousta lidských i psích kamarádů, to všechno na jedničku. Ovšem zádrhel ,jako poslední dobou vždy, v osobě rozhodčího na sebe nenechal čekat. Ruská paní rozhodčí, která měla posuzovat tibeťáčky (vzhledem k abecednímu pořadí tradičně až na konec), se nedokázala vyrovnat s přívalem pudlů všech velikostních i barevných rázů a tak ještě po druhé hodině odpolední, kdy už se v hale všechno připravovalo k závěrečným soutěžím, byla tak s bídou v půlce počtu posuzovaných psů. Vypadalo to, že v Klatovech tentokrát budeme muset přespat. Obrovský dík patří Ivče Novákové, která našla odvahu, zašla do výstavní kanceláře a ukecala pana ředitele, aby nám přidělil na poslední chvíli rozhodčího, který už měl volno. Velký dík také černohorskému rozhodčímu panu Vreteničičovi, který se nás pak ujal a všechny naše tibísky spravedlivě a bez průtahů posoudil. Když jsme v šestnáct hodin opouštěli výstaviště, ruská paní rozhodčí ještě stále posuzovala pudly
Čas letí jako voda a milosrdně otupuje i ty nejostřejší břity vzpomínek. Dnes jsou to právě dva roky, co přišel na svět vrh "C" Černých baronů a zároveň odešla moje největší psí láska, Alexis Černý baron, naše Lexinka. Dnes už se nebudím uprostřed noci a do nekonečna nepřemítám, co jsem udělala špatně. Neobviňuji pořád dokola sama sebe za to, že jsem neposlechla hlas našeptávající mi, abych se vykašlala na další chov berňáků, se kterými je tak bolestné se loučit. Snad až teď, po dvou letech jsem pochopila, že i tak krutý osud má svůj smysl. Tak jako krásný květ musí odkvést, aby udělal místo dalším, stejně krásným poupatům, tak musela ona odejít, aby Cadbury, Cedrik, Carmen, Catleen a Cita mohli pětinásobně šířit tu radost a lásku, která z ní přímo sálala. Vím, že jsi mě, Lexi, neopustila navždy. Vím, že tam někde na mě čekáš tak, jak jsi to dělala vždycky a vím, že jestli mě někdo povede přes Duhový most, budeš to právě ty.
Celé té naší statečné pětce i jejich skvělým pánům přejeme k dnešním druhým narozeninám všechno nejlepší. Včerejší MVP v Litoměřicích proběhla za velmi příjemného počasí a ve stejně příjemném prostředí. Bohužel tak, jak bývá poslední dobou na podobných akcích zvykem, došlo opět na poslední chvíli ke změně rozhodčího. Přesto, že naši svěřenci nedopadli nejhůř ( Cedrik VD3, Catleen V2 res.CAC), rozhodování a hlavně prapodivné, lámanou češtinou psané posudky pana Polgara mě rozhodně nijak nenadchly. Že Cedrikovu hlavu se strmějším stopem (zdědil jí po babičce Cherrynce, která ji sakra hrdě nosila) každý rozhodčí nerozdýchá, je mi jasné a jsem na to připravená (ještě že druhá půlka dvouhlaváka má hlavu placatou plně podle moderních trendů), ale hodnocení : "výrazný klabonos s nedostatečnou hloubkou čumáku" je kuriózní, stejně jako : "rovný krk a hrb" (vzhledem k tomu, že Ketyna obdržela titul res.CAC, předpokládám, že to není myšleno jako nedostatek). Úsměv vyvolávající je rovněž "správný pohyb", následovaný na dalším řádku hodnocením "nedostatečný pohyb". Myslím, že stále klesající počty přihlášených psů na výstavách jsou nejen dílem ekonomické krize, ale i neochotou vystavovatelů vozit si za svoje nemalé peníze domů podobné skvosty od rozhodčích, ke kterým by se vědomě nikdy nepřihlásili.
16.května 2010 - Dnešní den byl u Černých baronů ve znamení společných oslav Bonýskových třetích( 10.5.) a Dvouhlavého psa druhých(24.5.) narozenin. Dokonce i kočka Eliška je májové kotě, ta ovšem měla smůlu. Než se vrátila ze svých toulek, z narozeninového dortu nezbyl ani drobeček. Všechny zastánce racionální psí stravy ubezpečuji, že párky byly použity pouze na ozdobu, jinak byla tato nezdravě vyhlížející pochoutka uplácána z vařeného kuřete, tvarohu, toustového chleba a želatiny.
10. května 2010
Uplynulý víkend byl pro nás plně ve znamení klubové výstavy KŠSP v Rožnově pod Radhoštěm. V Rožnově se nám nikdy výstavně nedařilo ani s předcházející generací berňáků (asi není zrovna nejlepší tahat psy dva dny před výstavou po horách), ale přesto sem jezdíme každoročně moc rádi. Nádherná beskydská příroda, umocněná tradičními kulinářskými zážitky jako jsou hukvaldské frgále, kyselica z vrcholu Radhoště a halušky ze Soláně, to prostě nemá chybu
3.května 2010 Po prosluněných Budějovicích následovala včera propršená Praha a se sluníčkem nám dalo vale i štěstíčko. Berňáci tentokrát zůstali doma a na výstavu jsme vyrazili jen s naším malinkým šampiónem. Tibeťáčky neposuzoval ani slibovaný zahraniční rozhodčí ani později avizovaná paní Ovesná, ale nám od berňáků dobře známý pan Václavík. Rozhodčí, od něhož jsme byli vždy zvyklí na velice přísné, ale zároveň korektní a zasvěcené posuzování. Bohužel tibeťáčci nejsou pravděpodobně jeho šálek čaje. Není se co divit, k podivu je spíš to, že při dnešním počtu posuzovaných plemen a jejich různých variant, může existovat ještě něco takového, jako je univerzální aprobace na všechna plemena FCI. Výsledkem bylo, že Bonýsek si z třídy šampionů odnesl VD, zdůvodněnou "mírným předkusem s ne zcela ideálním postavením špičáků". Docela chápu, že pan rozhodčí, který má moji osobu spojenou s předváděním vždy perfektních nůžkových skusů, byl znechucen z toho Bonýskova tibeťáckého "rozházeného šuplíku". Ještě že zároveň je od všech mých berňáků zvyklý i na vysoko nesený ocas, jinak by Bonýsek za svoji chloubu schytal snad i D. /místo fotek z výstavy má tentokrát Bonýsek ve své fotogalerii přidány repre fotky z dílny našeho hodného souseda pana Baněčka, kterému tímto moc děkuji za práci a trpělivost, kterou jim věnoval./
26.dubna 2010
/pár obrázků z akce u Cedrika a Catleen ve fotogaleriích/
22.března 2010 V sobotu absolvoval náš dvouhlavý pes bonitaci a rozdělil se tak definitivně na dva samostatné chovné jedince. Cedrik s bonitačním kódem 525AES45A0 a Ketyna 435AS5r5A0. Doma nás pak čekala ještě radostná zpráva, že dopoledne prošla úspěšně bonitací i Cita (435yA4p5A0)
11.února 2010
Od Mihoků k nám dorazily fotky z druhého dne víkendového DUO-CACIBu (k vidění ve fotogalerii Bonifác). Za fotečky moc děkujeme a do Mnichovic všechny zdravíme
Mimochodem stručná, ale opravdu výstižná charakteristika tohoto plemene z pera paní magistry Smrčkové je jedna z nejlepších, kterou jsem kdy četla. I druhá část naší smečky, tedy ta tibeťácká si v tomto čísle přišla na své. Z jedné zde otištěné novoročenky se na nás totiž usmívá Bonýskův tatínek Toníček v závěsu s tetou Bumou.
25.1.2010 Dnes dorazil z Plemenné knihy Bonýskův přeregistrovaný rodokmen, čímž se jmenovaný úředně stává chovným jedincem s právem přijímat dámské návštěvy z řad slečen - tibetských španělek. Bonýsek by ovšem nepohrdl i nějakou tou salašnicí, ovšem pokud si opatří platný krycí list
7.ledna 2010
Po Cedrikovi a Catleen dnes absolvovala rentgen kloubů i Carmen. Stejně jako její sourozenci i ona má všechny čtyři klouby ukázkově nulové
Čtyři pětiny vrhu "C" na Novoročním výšlapu (zleva: Carmen, Cedrik, Catleen a Cadbury)
Protože jsme se nemohli zúčastnit vánočního Buzení Blanických rytířů (celá rodina se u nás sjela zrovna ten den), uspořádali jsme si Novoroční výšlap Černých baronů na Studený vrch u Dobříše. Za krásného zimního počasí se tu sešli čtyři zástupci naší statečné pětky, samozřejmě se svými páníčky a dalšími členy svých smeček (Bonýsek a berňačky Sára a Laura). Příjemná společnost, nádherná zasněžená příroda, co dodat. Snad jen to, že to musíme co nejdřív zase zopakovat. Moc děkuji Alešovi a Janě za zorganizování celé akce, Jarmile a Fandovi za obsáhlou fotodokumentaci ( k nahlédnutí na www.chs-orchidea.cz ) a všem čtyřem za to, že vůbec jsou. Opět se mi potvrdilo, že výběru majitelů štěňat je třeba věnovat obrovskou pozornost. Jsou to pak vlastně jediní příbuzní, které jsme si sami vybrali. A že já jsem si vybrala hodně dobře !!!
15.prosince 2009 Včera to bylo přesně pět let, co nám Cherrynka nadělila ten nejkrásnější vánoční dárek, druhou porci malých Černých baronů. Všem našim odchovancům z vrhu B přejeme dodatečně hodně zdraví, štěstí a lásky a totéž i jejich páníčkům.
9. listopadu 2009 Včerejší MVP v Praze jsme zasvětili především tibeťáčkům. Dvouhlavý pes zůstal tentokrát doma a tak jsme si mohli na plno vychutnávat pohodlíčko, které přináší účast na výstavě s jedním malým psem. Pro mne osobně se to stává už přímo relaxační záležitostí a tak mi ani nevadilo, že tibeťáčci přišli na řadu tradičně až odpoledne. Bonýsek na to měl ovšem zcela jiný názor (ležet v boudičce a poslouchat tolik hodin babské tlachání, musí být pro osobnost jeho formátu skutečně úděsné). Do kruhu proto nastupoval s tak znechuceným výrazem, že jsem se obávala nejhoršího. Bulharskému panu rozhodčímu se ale moc líbil, měl by se podle něj jen naučit lépe běhat v kruhu (já byla ráda, že běhal vůbec I berňáci nám včera udělali velkou radost. Barvy naší CHS hájila tentokrát Akela Černý baron, která zopakovala loňský úspěch a odnesla si z třídy otevřené V2, res. CAC. Na více jak šestiletou fenu, která odchovala čtyři početné vrhy, je to úspěch přímo famózní. Jsme na ní náležitě pyšní a Jarušce Maškové gratulujeme. Moc jim oběma děkujeme za vzornou reprezentaci 1.listopadu 2009 Náš dvouhlavý pes dnes absolvoval rentgenové vyšetření všech osmi kloubů s krásným výsledkem 2x HD:0/0 a 2x ED: 0/0
26. října 2009 Včerejší MVP v Českých Budějovicích se konala za nádherného počasí. Vypadalo to, jako kdyby organizátoři akce opravdu dokázali "poručit větru, dešti". Celou cestu z domova jsme totiž jeli hustou mlhou, ale hned za branami Č. Budějovic, nás přivítalo sluníčko. Výstavy se tentokrát zúčastnil jen Cedrik s Ketynou, Bonýsek pouze na vše bedlivě dohlížel. Rakouská paní rozhodčí byla opravdu hodně přísná a některá její rozhodnutí byla překvapující, ba dokonce až šokující 12. října 2009 Tak máme za sebou prodloužený víkend ve znamení Světové výstavy psů v Bratislavě. Cedrik i Bonýsek si přivezli známku Výborná Výstava samotná nebyla zase až tak špatně organizačně zvládnutá, všechny nesrovnalosti řešili pracovníci informačního centra bleskovou rychlostí a vstřícným přístupem. I poměrně vzdálené parkoviště řešila kyvadlová autobusová doprava, takže začátek docela pohoda. Jenže prostory Incheby nejsou bohužel nafukovací a na tak bombastickou akci nebyly rozhodně dostačující. Nedýchatelná atmosféra přetopené haly, která minutu od minuty houstla s počtem přibývajících návštěvníků, byla natolik nesnesitelná, že jsme ani nečekali na soutěž o BOBa. Upřímně řečeno jsem byla z berňáků dost zklamaná. Vývoj, kterým se ubírá chov tohoto krásného plemene, se mi zdá víc než nešťastný. Kde jsou, pro boha, ti impozantní, dlouhosrstí, krasavci, kteří mě okouzlili před nějakými patnácti lety? V neděli byla situace s přeplněností výstavních prostor poněkud lepší (i když jen o málo) a v hale, kde se vystavovali tibeťáčci, bylo oproti sobotě lépe dýchatelno. Japonský rozhodčí posuzoval přísně a tak Bonýskova výborná z třídy šampionů, kde padaly i VD, byla beze sporu úspěchem. I u tohoto plemene se ale na to, co se píše ve standardu příliš nekouká. Vítězní psíci ze Skandinávie byli sice nádherní, ale co do velikosti a hmotnosti nejméně dvojnásobní než by měli podle standardu být. Nějvětší úspěch měl ale v neděli náš dvouhlavý pes, který budil mezi přepravkami tibeťáčků zaslouženou pozornost a i při cestě k východu byl častým objektem fotografování návštěvníků. Prostě Cedrik s Ketynou byli v neděli na Inchebě jediní a tedy i nejkrásnější berňáci. Cestu domů jsme zvládli i přes příšerné počasí dobře a dalším pozitivem bylo zjištění, že kočka Eliška přežila tři dny samoty také na výbornou.
5.října 2009 Ze sobotní Klubové výstavy KŠSP si obě části našeho dvouhlavého psa přivezly známku Výborná. Velkou radost nám udělal Cadbury, který sice obdržel VD, ale vzhledem k tomu, že to byla jeho (i paniččina) úplně první výstava, si vůbec nevedl špatně. Soudě podle posudku i ohlasů okolí se docela líbil a já moc děkuji jeho pánům Janě a Alešovi, že přestože od začátku říkali, že výstavy se jich nebudou týkat, nechali se ukecat a přijeli (určitě to nebylo naposledy /Pár fotek z dílny Aleše Prella ve fotogalerii Společné. Autorovi moc děkuji za pečlivé zdokumentování celé akce/.
20. září 2009 Včerejší prosluněný den jsme věnovali Speciální výstavě tibetských španělů v Mladé Boleslavi. Bonýsek si při svém druhém účinkování ve třídě šampionů polepšil o jedno místo a skončil mezi V.I.P. tibetskými kluky jako V3. Přesto, že hala byla opět rozpálená a dusná, atmosféra byla pohodová a hezkým zážitkem pro mě byla i následná výroční schůze KCHTS, která proběhla po skončení posuzování venku na trávě, pod širým nebem. Stačilo přenést si židličky z haly ven a mohlo se schůzovat. Být členem klubu chovatelů málopočetného plemene je pro mne novou a musím říct, že čím dál tím příjemnější zkušeností. Jedinou skvrnkou na včerejším dni bylo, že jsme se nemohli zúčastnit druhého Výstupu berňáků na Říp, který se konal také včera. Tak to ale chodí, když chce člověk sedět na dvou židlích zároveň V Bonýskově fotogalerii pár fotek, které nám poslal Kim s paničkou Ivanou . Oběma ještě jednou gratulujeme k včerejšímu úspěchu (CAJC a nejlepší mladý
31.srpna 2009 Včerejší MVP Mladá Boleslav byla jako už několik let ve znamení slunce a úmorného vedra. Naši miláčkové to proto s nesmyslným běháním po kruhu moc nepřeháněli a tak výsledky vypadaly podle toho : Bonýsek (poprvé ve třídě šampionů) V4, Cedrik (oba s Ketynou poprvé v mezitřídě) VD2 a Ketynka VD (tentokrát už sice štíhlá, ale pro změnu vylínaná na kůži). Pár foteček ve fotogalerii Společné, sice ne z kruhu, ale ty se Simonkou Trotiňačkou, jsou za všechny peníze. Myslím, že na světě je nová hvězda Junior Handlingu
Za Bonýskem přijel na návštěvu kamarád Kim (Jr.Ch. Kador Perla mahagon), který se svými pány a smečkou německých ovčáků tráví prázdniny na výcvikovém táboru nedaleko od nás. Páníčkové prima pokecali, Bonýsek s Kimem a kočkou Elišou řádili až do úplného utahání i Ketyna si přišla na své. Jen Cedrik měl následující noc hrůzostrašné sny o tom, jak ho místo jednoho Tasmánského čerta terorizují hned dva.
Doba dovolených je v plném proudu a tak se řady naší smečky už tradičně rozrostly. Na prázdninový pobyt přijel Aron s Biancou a na jednodenní návštěvu Cadbury se svými pány Janou a Alešem. Dalším členem naší smečky, tentokrát trvalým, je kočička Eliška, která kde se vzala, tu se vzala, jednoho dne tu prostě byla. Malinkaté koťátko, které vypadalo, že mu už moc života nezbývá, se během dvou týdnů proměnilo v živelnou pohromu, která jednu chvíli je zároveň všude, aby v další moment zmizela jako pan Tau. Největší radost z ní má Bonýsek, který může konečně zase někoho starostlivě opečovávat, aniž by se musel dívat, jak objekt jeho péče vyrůstá v monstrum mnohonásobně větší než je on sám.
20.června 2009
16.června 2009 Od Burianů a Ungrů k nám dorazily fotky z nedělní výstavy a tak má Bonýsek ve fotogalerii zachycen svoje setkání s otcem na bitevním poli.Za fotky děkujeme a k Toníčkovi a Albertkovi posíláme moc pozdravů 15.června 2009 Včerejší den, věnovaný Národní výstavě v Klatovech, jedním slovem neměl chybu. Příjemný a prostorný areál, který jsme znali již z předchozích Krajských výstav, nádherné počasí, setkání se spoustou přátel, prostě pohoda jak má být. Bonýsek vyhrál třídu otevřenou, získal další CAC a o titul Národní vítěz se utkal s vítězem třídy šampionů, kterým nebyl tentokrát nikdo jiný než tatínek Toníček U berňáků jsme byli tentokrát jen jako diváci, ale radost jsme měli z krásného umístění našich vnuček : Catrin Baronnella V2 a Dixie od Trotinského potoka V3
11. června 2009
6.června 2009
( pár tradičně příšerných fotek ve fotogalerii Bonifác )
27. května 2009 Do fotogalerie Odchovy jsou přidány narozeninové fotky Carmen a Cadburyho. Majitelům za ně děkujeme a všechny zdravíme. 26. května 2009 Do Cedrikovy a Ketynčiny fotogalerie je přidáno pár fotek z nedělní výstavy v Litoměřicích, které pořídila Nela Pultarová / www.carallsa.wz.cz /. Za fotky děkujeme a ještě jednou gratulujeme Bártíkovi ke splnění podmínek pro udělení Českého šampiona. 24. května 2009 Dnes uplynul přesně rok, co se za těch nejhorších možných okolností narodil náš vrh "C". Protože tento den bude pro mne navždy tím nejčernějším v celém mém pejskařském životě, oslavy máme již dva týdny za sebou. To ovšem neznamená, že na tu naši statečnou pětku, která se spolu s námi tenkrát porvala s osudem a dokázala svůj boj o život vyhrát, zapomínám. Naopak, tehdy před rokem jsem měla pocit, že celý můj chov psů končí touhle obrovskou prohrou. Dnes je pro mne to, že jste tu (Cedriku, Cadbury, Carmen, Catleen a Cito) s námi, tím největším vítězstvím, kterého může člověk na tomto poli dosáhnout. Že jste tu a ve vás pokračuje i život vaší úžasné maminky, která tenkrát musela vaše narození zaplatit tou nejvyšší cenou. Přeji vám k dnešním narozeninám to úplně nejlepší, co vás může v dalších letech potkat. Vždyť kdo by si měl zasloužit šťastnější a delší psí život, než vy Na dnešní výstavě v Litoměřicích se vytáhli hlavně naši kluci. Cedrik v početné a silné konkurenci třídy mladých s V2
16.5.2009 Včera se u nás zastavila nečekaná, o to ale milejší návštěva : Alena a Lubor Langerovi z CHS Amber Bohemia a Marcela Rousová z CHS Tříbarevná láska, pochopitelně s kompletním salašnickým doprovodem. Cedrik to považoval za opožděný dárek k narozeninám, protože do holek Langerů je bláznivě zamilovaný už od salašnické koledy. Včera se dokonce rozhodl emigrovat na Slapy a vůbec se mu nelíbilo, že jsme mu v tom zabránili. Ještě malá ukázka, jak to vypadá, když je v kuchyni 5 salašníků a jeden tibeťáček :
11. května 2009 Uplynulý prodloužený víkend jsme si prodloužili ještě o další dva dny a vyrazili už ve středu do Rožnova pod Radhoštěm, kde se v sobotu konala speciální klubová výstava salašníků. Celou cestu nás provázel déšť a hudrování vůdce smečky o hloupém nápadu vydávat se na druhý konec republiky v takovém nečase. Druhý den ráno nás ale z postele vytáhlo sluníčko a přímo snové počasí vydrželo až do neděle. Byli jsme zde již po páté (i když v téhle sestavě to byla premiéra), ale jak dovede být na horách v květnu nádherně, jsme poznali až teď. I sobotní výstava se zdařila, sice si oba naši reprezentanti odnesli VD, ale tentokrát s posudky, které bych i já podepsala. Ketynka musí přelínat a zbavit se "příliš dobré výživné kondice" a Cedrika označila paní rozhodčí za ještě ne zcela hotového, ale velice perspektivního pejska. Největší překážkou, kterou musel náš dvouhlavý pes tentokrát překonat, byla chůze po schodech v hotelu (strmé, letmé, točité, klouzavé a vrzající schodiště). Když jsme přijeli, odmítali projít i vchodovými dveřmi a v neděli už běhali nahoru a dolů jako veverky. Za to jim já osobně uděluji zvláštní ohodnocení Neděle byla ve znamení přesunu do 500 km vzdáleného domova, ale také společné oslavy narozenin. Bonýsek včera oslavil druhé narozeniny a Cedrik s Ketynkou s předstihem první. 24. květen, kdy se narodil náš vrh C, bude pro mne vždy tím nejsmutnějším dnem, který bych nemohla věnovat žádné oslavě, takže jsem zavedla tradici společných narozenin. Dorty byly dva, aby se nikdo necítil ošizený, ale únava po dlouhé cestě se projevila na ochotě pózovat před fotoaparátem. Jinak žravá Ketyna dokonce odmítla společnou konzumaci a připlížila se k talíři až když měla pocit, že jsem s focením skončila. /Pár fotek z výletu a oslavy ve fotogalerii Společné/
4. května 2009 Včerejší mezinárodní výstava v Letňanech pro nás nezačala nejlépe, ostatně s berňáky se nám nějak v Letňanech nedaří nikdy. Izraelská paní rozhodčí do Prahy přijela hlavně kvůli chrtům, které posuzovala v sobotu a berňáci na ní nějak zbyli. Její láska k těm ušlechtilým, štíhlým tvorům se samozřejmě odrazila i na jejím vkusu a tak mě vůbec nepřekvapilo, že naše vypasená Ketynka, ploužící se po hale se vší vážností právě probíhající falešné březosti, vyfasovala Dobrou. Vždyť se Anglickému chrtu podobá asi tolik jako já Naomi Campbell. Ani Cedrikovo VD není zas tak mimo mísu, jen mi přišlo divné, že důvodem ke snížení ohodnocení může být hluboký hrudník a silná bedra Jednou z výhod jinak velice nevýhodného vystavování více plemen je, že když se nepovede jeden rozhodčí, může se povést druhý. A rozhodčí u tibeťáčků, který dorazil z mého milovaného Řecka, se opravdu povedl (jako každý, který nechá našeho psa vyhrát
27. dubna 2009 Včerejší Mezinárodní výstava v Českých Budějovicích se konala opět za úžasného počasí a ještě že tak. Kdybych měla naběhat tolik kilometrů v zimě a dešti, asi by to skončilo zápalem plic. Takhle jsem jen utahaná k smrti. Vystavovat totiž v tak rozsáhlém výstavním areálu tři psy dvou různých plemen v jednom dni, je větší fuška, než jsem si dovedla představit. Bonýsek potom dopadl stejně jako Cedrik, jen s tím rozdílem, že V3 u Tibísků není až tak velký důvod k oslavě jako u berňáků. Ale i tady už vyrostla dost silná konkurence a ostudu neudělal, žádné stávkování se nekonalo, chodil v kruhu dobře i přes obrovskou únavu, se kterou jsme oba bojovali. Moc děkuji Carmínčině smečce, že dorazili v celé sestavě a hlavně Fandovi za pořízení rozsáhlé fotodokumentace. Pár ukázek ve fotogalerii Cedrika, Catleen a Odchovů.
12. dubna 2009 Včera jsme se vypravili na Zlatou koledu, pořádanou CH.S. Amber Bohemia, na Veselý vrch u Mokrska. Alena Langerová měla prý počasí objednané přes internet dlouho dopředu a podle toho to také vypadalo. Když se dá dohromady nádherný slunečný den, společnost příjemných lidiček a jejich stejně příjemných čtyřnohých kamarádů, nemůže z toho vzejít nic jiného než další super akce. Za naší CHS se kromě Ketynky a Cedrika (samozřejmě i Bonýska) reprezentace ujal Také Cadbury. Ten nám také odpoledne poskytl se svými pány azyl ve svém úžasném domově, když Cedrik zmožený flirtováním se slečnami odmítl pokračovat v dalším výšlapu. Ještě jednou díky Aleně za zorganizování akce a Janě a Alešovi za krásné odpoledne. /fotky ve fotogalerii Společné/ 30. března 2009 Naše smečka se vzpamatovává z šílenství spojeného s Ketynčiným prvním háráním (něco o tom v Tlachárně) a už se těšíme, že se sejdeme příští týden na Salašnické koledě pořádané CHS Amber Bohemia a pak výstavy a výstavy a další výstavy a vůbec, že začne to pravé pejskařské jaro.
10. března. 2009 Dnes jsem přidala nový oddíl nazvaný "Tlachárna". Můj syn kdysi při pohledu na tyto stránky prohlásil, že ta síť se musí zákonitě zhroutit, když tam bude každý strkat takové nesmysly. Doufám, že moje Tlachárna něco takového nezpůsobí a že si tam budu moci občas vylít srdce, tak jako dnes
15. února 2009 Od bráchy Bořka a jeho pána jsme dostali spoustu krásných fotek z brněnské výstavy. Moc děkujeme a malá ukázka je v Bonýskově fotogalerii.
9. února 2009 Uplynulý víkend byl v pejskařském světě plně ve znamení Duo-CACIBu v Brně, na kterém jsme ani my nemohli chybět. Únorové výstavy v posledních letech vynecháváme, protože vidina jízdy za sypačem po neprůjezdné D1 mě opravdu nijak neláká. Letos to vypadalo, že žádné sněhové nadělení nehrozí a tak jsme se tentokrát jen s Bonýskem vypravili směr "Zlatá loď". Hned v Praze bylo jasné, že cesta nebude až tak idilická, jak se zdálo. Mlha byla totiž tak hustá, že i ti ptáci opravdu chodili raději pěšky. Navzdory všemu jsme ale dorazili dlouho před začátkem výstavy a tak jsme si mohli naplno začít užívat atmosféru tohoto kynologického svátku. A atmosféra to byla skutečně velmi příjemná. Hala vytopená tak akorát, prostorné kruhy s celoplošnými koberci, kde se běhalo jedna radost, vynikající zázemí, prostě dobře připravená akce. Organizátorům jsem proto odpustila i to, že jsem nedopatřením vystupovala v katalogu pod pseudonymem Dana Králová Druhý den vypadalo vše podstatně húře. Od rána pršelo a i když drobný déšť prospívá Bonýskově srsti více než nejdražší kondicionéry, nebylo to nic příjemného. Počasí nebylo ale nic proti tomu, co spustil pan rozhodčí v kruhu, kde se posuzovali kromě mnoha jiných plemen i tibísci. Masakr je asi nejjemnější výraz, který mě napadá Cesta zpět čerstvě zasněženou Vysočinou, v rozbředlé vrstvě sněhu a za špatné viditelnosti byla stejně náročná jako to posuzování, ale absolvovali jsme ji bez problémů a tak se dá říct, že výprava se zdařila a my už se těšíme na další /pár foteček v Bonýskově fotogalerii/
12. ledna 2009 Od majitelů City jsme dostali spoustu krásných fotek. Moc děkujeme, protože Cita je jediná z naší "statečné pětky", se kterou se nevídáme a tak máme vždy radost, když o ní dostaneme zprávu. Že se jí dobře vede a roste z ní pěkná fenečka je k vidění ve fotogalerii Odchovy. Ještě jednou díky a zdravíme všechny do Rakovníka
29. prosince 2008 V sobotu 27. prosince naše smečka podnikla spolu s dalšími salašnickými nadšenci výpravu na bájnou horu Blaník. Původní záměr, tedy vzbudit zde spící rytíře, sice nevyšel, ale našim svátečním hodováním unaveným tělíčkům ten pohyb určitě prospěl. Možná se i ti blaničtí rytíři ve skutečnosti vzbudili (tolik hafanů opatřených rolničkami by vzbudilo i mrtvé), pochopili ale, že na stávající hospodářskou krizi jejich meče nestačí a tak raději nevylezli. Každopádně zorganizovat tuto akci byl výborný nápad (velký dík Aleně Langerové z CHS Amber Bohemia) a my jsme si to moc užili. /fotky ve fotogalerii Společné/ Na Štědrý den naše "Céčko" slavilo sedmiměsíční narozeniny a Carmen k nim dostala nové webové stránky. Jak se té naší malé slečně a jejím dvěma kamarádkám vede je k vidění na www.bernacizplzne.firmy.cz
19. prosince 2008 Konečně napadl sníh a tak jsem se vyzbrojena svým minifoťákem a nekonečnou trpělivostí vydala na strastiplnou pouť za tradiční novoročenkou. Naše smečka to ovšem pochopila jako výlet za nevázanými zimními radovánkami, při kterých se nemíní nechat nijak omezovat. Domů jsem se vrátila zmáchaná jako dítě ze sáňkování (o psech ani nemluvě) a s definitivním zjištěním, že pořídit zasněženou fotku s ročním divokým tibískem a dvěma půlročními berňáky je něco jako vyfotit přistávající U.F.O. Malá ukázka zimních radovánek je ve fotogalerii Společné a Bonifác.
15.prosince 2008 Včera uplynuly čtyři roky od narození našeho "béčkového" vrhu. Cherrynce se tenkrát narodilo úplně v pohodě a bez nejmenších potíží sedm krásných štěňátek. Tento vrh a jeho odchov byl asi tím nejšťastnějším obdobím naší CHS. Na výchově těchto tehdejších mimišů se podílela nejen máma Cherry a táta Elf, ale i starší sestra Lexinka. Moc rádi na ně vzpomínáme a jsme šťastní, že se s některými z nich pořád pravidelně vídáme. Přejeme jim a jejich majitelům ještě mnoho společně prožitých roků ve zdraví a radosti.
24. listopadu 2008 Dnes slaví nejmladší Černí baroni půlroční narozeniny. Při té příležitosti jsme našeho dvouhlavého psa vyfotili a výsledek je ve fotogaleriích "Catleen, Cedrik a Společné". Ostatním sourozencům gratulujeme a zdravíme je i jejich páníčky.
17. listopadu 2008 /na focení nebyl pochopitelně opět čas a tak jen dvě fotečky v Bonifácově fotogalerii/
17. října 2008 Do fotogalerie "Odchovy" jsem přidala aktuální fotky City a také společné foto "vnoučátek" z Baronnelly na nedělním svodu mladých v Zárybniční Lhotě. Všem majitelům našich odchovanců moc děkuji za všechny zasílané fotky a informace ze života Černých baronů. Jen houšť a větší kapky
13. října 2008 Sobotní speciální výstava KŠSP v Zárybniční Lhotě byla pro našeho dvouhlavého psa premiérová. Oba to zvládli na jedničku a z kruhu se vrátili se známkou VN. Ketynka dokonce i běhala o pořadí, ale v silné konkurenci dvaceti fen, které byly o poznání starší a vyspělejší neměla pochopitelně ještě šanci. Velkou radost jsme měli z přítomnosti Cadburyho, který přijel své sourozence podpořit jako divák. Když pak naše vnoučátka z Baronnelly zazářila ve třídě dorostu (1. a 2. místo), zdálo se, že tento den nemá chybu. Pak jsem se ale dozvěděla tu hroznou zprávu. Babička našeho "C" vrhu i "C" vrhu Baronnelly, ICH. Blackie Santy Bazaltin odešla ve čtvrtek 9. září ve věku pouhých sedmi let do psího nebe a ve chvíli, kdy se ti naši drobečci poprvé snažili ve výstavním kruhu, už se na ně dívala ve společnosti Elfa, Cherrynky a Lexinky. Charlie nebo také Karel, jak jí říkali, byla opravdová psí dáma, s jakou se člověk jen tak nesetká. Byla nejen neskutečně krásná, o čemž ostatně vypovídá dlouhá řada jejích titulů, ale hlavně to byla úžasná osobnost. Svou andělskou povahou si byla hodně podobná s naší Lexinkou a já jsem byla vždy přesvědčená, že jejich společní potomci musí být ta nejhodnější stvoření na světě. Nechci to zakřiknout, ale ti dva, kteří mi zůstali doma, to zatím potvrzují. Díky za ně i Tobě, Charlie. Měli jsme Tě rádi a nikdy na Tebe nezapomeneme. /fotky z výstavy ve fotogalerii : Cedrik, Catleen a Společné/
29. září 2008 Včerejší mezinárodní výstava v Českých Budějovicích patřila beze sporu k těm, na které člověk rád vzpomíná. Perfektní počasí, dobrá organizace a hlavně prostorné kruhy se spoustou místa kolem a to dokonce i u Tibetských španělů, což nebývá často. Jako vždy v poslední době, polovinu času jsme trávili u kruhu berňáků a druhou u tibeťáčků. Cedrik s Ketynkou byli na podobné akci poprvé v životě (i když zatím jen jako hosté) a tak jsem měla trochu strach, jak to zvládnou. Byli ale opravdu úžasní, žádné problémy. Hned ráno jsme je seznámili s jejich otcem Artušem Bermondo Bohemia, kterému jsme drželi všechny palce v boji o získání posledního CACe potřebného k udělení Českého šampiona krásy. Bohužel to tentokrát nevyšlo, ale třetí místo v tak silné konkurenci znamenalo určitě úspěch. Oba psi, kteří skončili před ním byli také potomci Askana vom Rummelsbach, takže to byla vlastně rodinná záležitost. Odpoledne nastoupil Bonýsek poprvé za skoro dospěláky v mezitřídě a tentokrát žádnou ostudu neudělal, dokonce jsme si odvezli domů titul res.CAC. Porazil nás o půl roku starší a mnoha výstavami ostřílený nevlastní bratr JCH. Allister B.B. Tenhle pejsek se svou paničkou, která je mimochodem hvězdou junior handlingu mezinárodního formátu, tvoří tak kouzelnou dvojku, že prohrát s nimi nám bylo ctí. I Bonýsek se setkal se svým tatínkem Toníčkem. Ten přijel jako host podpořit řadu svých potomků, kterým se tentokrát všem dařilo. Bonýskův bratr Bořek získal ve třídě mladých svého druhého CAJCe, takže mu moc přejeme, aby se brzy zadařilo získat junior šampiona. Do fotogalerie "Společné" jsem přidala fotky ze setkání s Artušem (Lubor Langer, který je laskavě pořídil, se pomalu stává dvorním fotografem dvouhlavého psa), fotky od kruhu tibeťáčků jsou v Bonýskově fotogalerii.
Novináři objevili dvouhlavého psa !! Trvalo jim to sice téměř čtyři měsíce, ale na jejich obhajobu musím říci, že jsem tohoto podivuhodného tvora dosud pečlivě skrývala v naší zapadlé vísce. Hned při první příležitosti, kdy jsme naší dvojku vytáhli do společnosti, se však svého úkolu bravurně zhostili reportéři deníku AHA a z Cedrika a Ketynky jsou rázem celebrity. A to při tom nejsou žádní dědicové hotelového impéria a dokonce ani potomci známé herečky. Jako vždy sice musíme brát informace oblíbeného bulváru trochu s rezervou (i za předpokladu, že by berňák byl obr, jak hlásá nadpis, na několikatýdenní štěňata je náš dvouhlavák opravdu trochu velký), ale i tak moc děkujeme za propagaci akce a celého plemene. Za rok zase na Řípu !!!!!!
20. září 2008 Dnes jsme se s naší smečkou vydali na naprosto úžasnou akci, Prvovýstup bernských salašnických psů na horu Říp. Byl to opravdu moc příjemně strávený den uprostřed salašnických kámošů a i počasí, které se zpočátku netvářilo nijak nadějně, bylo nakonec to nejlepší, jaké si berňáci mohou přát, ani horko ani zima, žádný déšť. Naší chovatelskou stanici jsme sice reprezentovali nakonec sami, ale radost nám udělalo setkání s polovičním Černým baronem, bratro-bratrancem našeho dvouhlavého psa Casidym Baronnella. Tohle neformální setkání berňáků a jejich pánů byl opravdu úžasný nápad a my moc děkujeme za jeho zorganizování. Pár fotek jsme dali do fotogalerie Společné, ale kdo by chtěl vidět celou akci jak na dlani, nebojte se mrknout na stránky našich kamarádů Amber Bohemia, ti fotili o sto šest a najdete tam i nás.
1.září 2008 Včera jsme s Bonýskem absolvovali další Mladoboleslavskou výstavu, tentokrát mezinárodní. Už cestou tam bylo vidět že nebude mít svůj den, dokonce zvracel v autě, což u něj nebývá zvykem. Dlouhé čekání (na řadu jsme přišli opět až odpoledne), teplé počasí a určitě i jeho paličatost opět udělali své a tak ten malý rošťák zase v kruhu předvedl jaké to je, když stávkuje. Tentokrát to bylo po zásluze odměněno známkou VD. Jinak to byl ale nádherný den, výstava perfektní, všude plno spřátelených lidiček, prostě super. Konec konců na výstavy nejezdíme jen pro trofeje (i když ty také nejsou k zahození). Přesto, že jsme tentokrát nezapomněli doma foťák, nějak jsme se k focení nedostali. Jedinou novou fotkou je proto v Cedrikově fotogalerii důkaz o tom, jak dlouho nám vydrželo předsevzetí, že :"Tahle štěňata opravdu nevlezou na sedačku !". Když si tak sedím na gauči a najednou mám kolem krku medvědí pacičky a za uchem oslintanou tlamajznu, napadá mě v duchu jedné reklamy : Nová sedačka = 20.000,- Kč, Rozmazlený salašník = k nezaplacení.
24. srpna 2008 Dnes jsou naší správné pětce přesně tři měsíce. Uteklo to jako voda a jako z vody také rostou (Ketynka má 15,5 a Cedrik dokonce 18,5 kg). Náš dvouhlavý pes oslavil ty malé narozeniny přesně podle svých představ. Místo dortu dostali novou fůru betonářského písku (obrázky z akce ve fotogalerii Společné). Je to opravdu nejlepší způsob, jak jim udělat radost. Co na tom, že písek máme pak úplně všude. Letos jsme se kvůli nim nedostali nikam k moři, tak nám broučci dělají pláž po celém domě. Do jejich fotogalerií jsem přidala pár úplně čerstvých fotek a v Odchovech jsou zase fotečky Carmen a Cadburryho, které nám poslali jejich hodní páníčkové.
12. srpna 2008 Konečně jsem se odhodlala, abych trochu upravila strukturu a obsah stránek. To nejhorší, co jsem musela udělat, bylo přesunutí Lexinky do sekce Vzpomínáme. Nikdy se s jejím odchodem nesmířím, ale život jde dál ať chceme nebo ne a ona je teď na nebi i na webu s mámou a tátou, tak jak byla nejšťastnější. Fotogalerii štěňat jsem uzavřela obrázky našich mrňousů z jejich nových domovů. Jejich další fotky, které mi jak doufám budou od jejich laskavých majitelů přicházet v hojné míře, už přijdou do "Odchovů". Nebude totiž dlouho trvat a označení štěňata se pro ně nebude hodit. Alespoň Cedrik s Ketynkou se před očima mění z roztomilých kuliček v neúhledné nohaté příšerky. Pohybují se neustále jeden druhému v těsné blízkosti a já začínám mít pocit, že máme doma dvouhlavého psa (ukázky ve fotogalerii Společné). Vybrat proto fotečky do jejich samostatných fotogalerií je téměř nemožné. Jinak jsou to ale zlatíčka na svůj věk neuvěřitelně hodná, obzvlášť klidný a mírný Cedrik podědil nejspíš andělskou povahu své maminky. Ketynka, která je trochu živější a paličatější, je zase Lexince více podobná. Vypadá to tedy, že se mi ta naše holka vrátila právě v podobě "dvouhlavého psa".
21.července 2008 Včera jsme se s Bonýskem zúčastnili Národní výstavy v Mladé Boleslavi. Z poměrně silné konkurence jsme si odnesli známku V3. Tibetští španělé přišli na řadu jako vždy až odpoledne a vzhledem k teplému počasí a nedýchatelnému ovzduší v přeplněné hale jsem se Bonýskovi ani moc nedivila, že odmítl běhat. Od paní rozhodčí Košťálové dostal přesto posudek plný superlativů a třetí místo mu prý náleželo pouze kvůli lenosti. Znovu se nám tedy potvrdilo, že máme doma ohromného fešáka, který je jen trošku tvrdohlavější. Tak tomu ale u psích osobností bývá. Ještě musím dodat, že tak laskavý přístup k posuzovaným pejskům jaký má právě paní Ing. Košťálová, se mezi rozhodčími vidí skutečně jen zřídka. Byli jsme se podívat samozřejmě také na berňáky, kde nám velkou radost dělají "vnoučátka" od Trotiňáků a z Baronelly. Ti druzí se sešli v hojném počtu a je na nich vidět, že spojení Artuše Bermondo Bohemia a Černých baronek by mohlo být opravdu trefou do černého. . 18. července 2008 Dnes jsme se rozloučili s posledním štěňátkem. Cadbury, Carmen a Cito, bude se mi po Vás stýskat tak, jako po žádných štěňátkách před Vámi, i když Cedrik s Ketynkou a Bonýskem mi určitě moc času na smutnění nenechají. Ta Vaše pětka pro mne znamená malý zázrak a vždycky to tak bude. Přeji si z celého srdce, aby Vám osud, který byl na začátku tak krutý, už přinášel jen všechno dobré. Aby jste měli vedle sebe vždy milující a chápající lidičky, pro které budete znamenat to, co pro mne. Aby jste byli hodně zdraví a přinášeli svým pánům samou radost mnoho a mnoho let. Mějte se krásně mí zlatí mimišové a ať o Vás dostávám jen ty nejlepší zprávy.
11. července 2008 Tak jsme to dokázali !!!!!!!!!!!! Dnes si prvně troufám říci to nahlas. Naše správná pětka malých Černých baronů, která měla tak těžký start do života, má za sebou přejímku vrhu. Celý vrh je standardně zbarvený, vahově vyrovnaný (všichni mají více jak 7 kg, Cedrik dokonce 8,5). Žádná kýla, špatný skus, zalomený ocásek, nesestouplé varlátko, nic takového se nekoná. Doufám, že se Lexinka z toho psího nebe na nás dívá a má z nás radost. I já Ti, holka moje zlatá, děkuji za to, co jsi mi tu stačila zanechat. Vypiplat je až sem byla dřina, jakou si nikdo, kdo to nezažil, nedovede ani vzdáleně představit. Dnes ale už vím jistě, že to stálo za to a že jsme to opravdu dokázali !!!!!!!!!
6. července 2008 Dnes jsem přidala do fotogalerie štěňat pár nových momentek ze života našich právě šestitýdenních barončat.
28. června 2008 Štěňátkům je pět týdnů a mají okolo pěti kilogramů. Mají se všichni čile k světu a je jich všude plno. Cedrik přeskočil Carmen a je největším z vrhu, správně pochopil, že tu bude muset v budoucnu všechno ohlídat. Malinká Ketynka je čím dál tím víc podobná mamince Lexince, až mi vždycky píchne u srdce, když jí vidím. Cadbury, Carmen a Cita mají za sebou první setkání s budoucímí páníčky a jsem si jistá, že se dostanou všichni do těch správných rukou. Příští týden nás čeká příjezd našich "dovolenkářů", zítra dorazí Bianca a ve čtvrtek Aron, a tak se nám to tu zase zasalašuje. To je moc dobře, protoše salašníků není nikdy dost. 21. června 2008 Tak jsme zase o týden starší. V pondělí odjela ke své Trotiňácké smečce teta Buffy a tak je pro naše mimišáky jediným psím vzorem Bonýsek. Musím říci, že se chudák opravdu snaží, ale váhové rozdíly se pomalu vyrovnávají (malí baroni váží od 3,5 do 4 kg, Bonýsek 7 a něco) a tak nevím, co si s nimi za pár dní počne. Odhodlala jsem se konečně poslat přihlášku vrhu, takže všichni už mají svá jména a začínají se seznamovat s novými páníčky. Naše nová smečka se do budoucna bude skládat kromě Bonýska z Catleen zvané Ketynka a Cedrika alias Rikyho. Všechny jsem se pokusila vyfotit na samostatné obrázky, ale výsledek je opět nic moc. Nejhůře dopadla jako vždy Cita, která je "zaživa" skutečně nevyfotitelná. Je to takové šídlo, že můj fotoaparát nemá šanci zvěčnit ji nerozmazanou. Ještě bych chtěla dodatečně popřát všem z našeho vrhu "A" vše nejlepší k včerejším pátým narozeninám a pozdravit tímto jejich milé pány. 14. června 2008 Dnes se naše správná pětka dožívá tří týdnů a má se čile k světu. Statečně baští kaši z mističek a čím dál tím víc odmítají pobyt v bedně. Během chvilky dokáží přeměnit obývák v jezero a já tak čas ušetřený vypuštěním krmení z lahve věnuji utírání loužiček a očistou upatlaných mimišů. Většina štěňátek už dostala od svých nových páníčků jména, jen náš korunní princ na to své čeká. Mám strach ho pojmenovat, abych zase nic nezakřikla. Do fotogalerie štěňat jsem přidala pár aktuálních fotek, momentek ze života malých Černých baronů. Na reprezentativní obrázky jednotlivých štěňátek nějak zatím nejsou lidi.
8. června 2008 Našim sirotečkům jsou už dva týdny. Po maličké fence nás minulou sobotu opustil ještě ten nejkrásnější pejsek z vrhu, kterého jsem byla rozhodnutá si nechat. Možná tím jsem mu zpečetila osud. Celý týden tu zbývající pětici neustále pozoruji bez dechu, jestli to zase některý nechce zabalit. Trnu pokaždé, když zapiští, jestli je něco nebolí. Dnes už prvně vylezli sami z porodní bedny a já začínám mít pocit, že hlídám pytel blech. Představuji si, jak by si je Lexinka vychovávala k obrazu svému a je mi smutno. Ještě že je s námi teta Buffy, která alespoň umí namasírovat bolavé bříško, když je zle. Jinak je ale všechna starost o proviant na mě, připadám si jak matka paterčat a o kojeneckých lahvích se mi i zdá v těch krátkých chvilkách, kdy si můžu dovolit usnout. Buffynka mi dala jasně na vědomí, že nočního vstávání si užila s těma svýma rošťákama dost a o ty moje se mám starat sama. Ani jí to nemůžu mít za zlé, jen mi trochu přijde líto, když jí uprostřed noci nachytám jak se blaženě rozvaluje v mé posteli, zatímco já lítám kolem mimišů. (Do fotogalerie štěňat jsem dnes přidala pár čerstvých fotek)
30. května 2008 Když před necelým rokem zemřel Elfík a pár dní po něm Cherrynka, přála jsem si,abych nic podobného už nezažila. Když jsem před pár týdny otvírala tyto stránky, přála jsem si, aby Černým baronům přinesly více štěstí než ty staré. Nic z toho mi nebylo dopřáno. V sobotu 24. května mi, po nepochopitelně zfušovaném císařském řezu na Veterinární klinice Kleisslově v Plzni, odešla do psího nebe moje nejmilovanější Lexinka. Na světě nemůže být žádná spravedlnost, jinak by se něco takového nemohlo stát !!!!! Tři malí pejskové a tři fenečky (čtvrtá příliš maličká fenka svůj boj vzdala po pěti dnech), kteří po ní zůstali, nikdy nepoznají tu nejhodnější a nejpečlivější maminku, jakou mohli mít. Když jsem se probrala z toho strašného šoku, bylo moje první rozhodnutí vykašlat se na celý chov. Už nikdy se nemuset dívat do očí žádného salašníka, abych pak nemusela snášet tak strašnou bolest, když mě opouští. Pak ale začala přicházet podpora ode všech, které bych bez svých štěňat nikdy nepoznala. Děkuji strašně všem majtelům našich štěňat i těm budoucím, kteří mi nabízeli jakoukoliv pomoc. Největší dík patří Lucii a Martinovi Antonínovým z CHS Od Trotinského potoka, kteří mi bez váhání nabídli zapůjčení jejich Buffy Černý baron. Buffynka tak nechala doma svá šestitýdenní štěňátka a přijela do svého rodného domu, aby se postrala o děti své sestry. Vždycky jsem byla pyšná na povahu našich štěňat a to, jak tuhle situaci dokázala Bufča zvládnout mi dává motivaci na vzdory snad nějakému prokletí, které nás postihlo, vypiplat tyhle malé Černé barony, aby další potomci Elfíka a Cherrynky dělali svým majitelům radost. Přesto, že naši chovatelskou stanici pronásleduje taková smůla, na jedno máme obrovské štěstí, a to jsou noví majitelé našich štěňátek. Kvůli nim stojí za to nedat se osudu a pokračovat dál. Ještě jednou díky všem za podporu.
14. května 2008 Termín porodu se kvapem blíží a tak jsme dnes absolvovali poslední (doufejme) válečnou poradu u rodinného lékaře našich psích miláčků. Pro mne nejlepší zpráva je, že pan doktor neplánuje v příštích čtrnácti dnech žádnou dovolenou, tak jak tomu bylo před pěti lety, kdy přišla na svět Lexinka a její sourozenci. To byl první balvan, který mi spadl ze srdce a druhý, když jsem viděla na ultrazvuku živá štěňátka velikostí odpovídající stupni březosti. Nastávající matka už vypadá jako jedno velikánské břicho a dnes definitivně rozhodla, že granule nejsou pro ni nic poživatelného. Takže vařím kuřata ve velkém a těším se, až to bude vše za námi.
10. května 2008 Dnes jsme uprostřed "staveniště" oslavili první narozeniny našeho Bonýska. To, co nám už leze na nervy (hromady písku, štěrku a hlíny), považoval oslavenec za nejlepší narozeninový dárek a focení s dortem jen za šaškárnu, která ho zdržovala od důležitějších věcí, jako je hrabání, rovnání a hledání nejvyššího místa co by pozorovatelny pro sledování okolního hemžení. Fotografie z oslavy jsme přidali do Bonýskovy fotogalerie. Přejeme všechno nejlepší všem B-sourozencům ze Soví zahrady a posíláme pozdravy k Čapkům s maminkou Gábinkou a k Burianům s tatínkem Toníčkem. 27.dubna 2008 Dnes spouštíme nové stránky chovatelské stanice Černý baron. Doufejme, že Černým baronům přinesou více štěstí než ty původní a že si najdou alespoň stejné množství návštěvníků. První krásnou aktualitou je, že se naší Lexince konečně podařilo zabřeznout a přibližně 25. května očekáváme narození vrhu "C".
Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku... |
12. května 2013
. Hned po skončení posuzování nám přišla další skvělá zpráva : náš Cedrik se stal tátou devíti krásných štěňátek 
. O to více se těšíme na Cedrikovy potomky, kteří se mají narodit už příští týden v chovatelské stanici od Švihovského hradu
.
.
. Ovšem největší úspěch z naší smečky zaznamenal opět Bonýsek. Rakouská rozhodčí paní Eisner se na něj s nadšeným výkřikem vrhla, popadla a běžela ho dokonce ukázat ostatním rozhodčím. Podrobila ho velmi důkladné prohlídce a musím říci, že tolik chvály od ní asi neslyšela ani jedna z fen, které ten den posuzovala. Tahle dáma evidentně tibetským španělům rozumí a miluje je. Škoda, že Bonýsek nebyl přihlášený. El Cid z Ochoze (kterému k vítězství samozřejmě gratulujeme) by byl měl asi smůlu 
.
).
. Tak nevím, co si o tom mám myslet. Na stránkách jedné naší spřízněné chovatelské stanice se v minulých dnech vedla polemika o tom, zda je vhodné kritizovat rozhodčího. Zajímalo by mě, jak všichni ti zastánci neomylnosti a nedotknutelnosti psích sudích by byli spokojení po osmi hodinách čekání na posouzení, při pohledu na paní rozhodčí, která každého psa měří na výšku, délku, šířku a kdo ví co všechno ještě a posouzení jediného psa v kruhu jí trvá od deseti minut výše.
24. května 2010
Dnes slaví své třetí narozeniny náš Bonýsek a všichni jeho sourozenci z vrhu B ze Soví zahrady. Všem gratulujeme a posíláme moc pozdravů mamince Gábince a jejím pánům do Libáně,do Hlubočinky pak tatínkovi Toníčkovi a celé jeho smečce. 
. Vzhledem k tomu, že vzduchem létaly i Dostatečné, byla výsledná Dobrá 
. Rozhodně nám nebylo útěchou to, že jsme v tom nebyli sami. Ze třídy šampionů si odnesl výbornou pouze jeden pes, u fen byla situace obdobná. Krásné, něžné tibetské holčičky si odnášely VD za "přílišnou jemnost" (že by trochu záměna za standard tibetské dogy ?). Chápu, že řešit problémy s obsazením rozhodčích u tak velké akce asi není jednoduchá záležitost, ale vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně prestižní záležitost, spojenou dokonce s kvalifikací na Crufts, měli by pořadatelé asi příště ve snaze trochu přidat.
Včerejší Mezinárodní výstava v Českých Budějovicích byla prozářená nejen sluníčkem (možná až příliš ostrým), ale hlavně úspěchy našich odchovanců a jejich nejbližších příbuzných. Nebyla to žádná legrace. Početná a velmi kvalitní konkurence, přísný pan rozhodčí, který nešetřil VD i D a o tom, že běhat po rozpáleném asfaltu není žádný med by mohla vyprávět i moje natažená achilovka (předvedení Ketynky bylo pro mě přímo vítězství ducha nad hmotou). O to víc nás těší výsledná Cedrikova V3
Tyto trofeje si vysloužil Bonýsek na víkendovém DuoCACIBU v Brně. Rozměrem sice zřejmě ovlivněné ekonomickou krizí a nedostatkem sponzorů, významem však obrovské. Během dvou dnů získat od dvou různých rozhodčích 2x CAC, 2x CACIB a 2x BOB, to byl od našeho malého vůdce smečky opravdu husarský kousek. Další trofejí sice neoceněný, ale pro mne ten úplně nejúžasnější byl jeho výkon v sobotní závěrečné soutěži vítězů plemen. Po budíčku ve tři hodiny ráno, únavné cestě a stejně únavných deseti hodinách na výstavišti jsem měla ty nejhorší obavy, co v tom obrovském kruhu mezi nejlepšími z nejlepších, bude ten zapřisáhlý odpůrce výstavního blbnutí vyvádět. I výstavní maniačka Cherrynka v dobách své slávy v podobných situacích odmítala bojovat. Bonýsek ale opravdu příjemně překvapil, po červeném koberci proplul přímo baletním krokem a jeho výstavní postoj neměl chybu. Bohužel (nebo spíš bohudík) neví, že závěrečné soutěže se velmi podobají všelijakým těm vrcholným soutěžím krásy lidského světa. Můžeš mluvit o světovém míru jak chceš, pokud nejsi příslušnice toho správného národa, oko rozhodčího o tebe nazavadí. Přirozenou, nenápadnou krásu tibetského španěla dovede mezi tou záplavou nagelovaných a nalakovaných fešáků skupiny IX ocenit totiž jen rozhodčí, který má s tímto úžasným plemenem osobní zkušenost. Bonýsek ale obstál opravdu se ctí a to byla pro mne ta největší výhra
Tak tato fotka Cedrika a Catleen je součástí portrétu bernského salašnického psa v únorovém čísle Světa psů. Páni redaktoři tohoto renomovaného kynologického měsíčníku opět potvrdili, že jsou odborníky na slovo vzatými, neboť jim neuniklo, že berňáků je mnoho, Dvouhlavý pes však jen jeden .
). Takže výsledkem byla V2, res. CAC, což byl vzhledem k tradičně silně obsazené třídě šampionů velký úspěch
. 
. Náš dvouhlavý pes se umístil na krásném 2.(Cedrik) a 3.(Ketyna) místě, ovšem protože Výborné se dávali jen prvním, oba s VD. Posudky si odnesli oba více než krásné, jen mi nějak nejde dohromady to množství superlativů s VD na konci
. Obrovskou radost jsme ale měli z naší vnučky Catrin Baronnella, která vyhrála mezitřídu, získala CAC, CACIB a pak dokonce i BOB
Místo nich běhají po výstavách ostříhaní, vyžehlení, sice perfektně zaúhlení, ale pro normálního smrtelníka naprosto tuctoví a nezajímaví jedinci.Standard berňáka vyžaduje dlouhou srst, ale na to se jaksi už zapomnělo.Místo fortelných bab v selských krojích, vodících medvědy se svítící náprsenku až na zem, můžete dnes vidět dlouhonohá písklata v lesklých minišatičkách, která lítají po kruhu jak vystřelená z praku s něčím, co se podobá spíš německému ovčáku. Mimochodem právě německý ovčák je odstrašujícím příkladem pro to, ce se děje s berňáky. I tam se z kdysi nejrozšířenějšího plemene výstavních kruhů stala okrajová záležitost pro "fajnšmekry", rozplývající se blahem nad něčím, nad čím nezasvěcený nechápavě kroutí hlavou.
Počet potomků Černých baronů se rozrostl o dalších čtrnáct kousků
Dnešní Klubová výstava tibeťáčků v Lysé nad Labem přinesla Bonýskovi kromě titulu Klubový vítěz i zisk posledního CACe potřebného k udělení šampionátu ČR. Po dvou letech nám tedy zase bude běhat po zahradě ŠAMPION ČR. Je sice mnohem menší, než jeho salašničtí předchůdci, ale silou osobnosti se jim plně vyrovná. Však také "hrdá povaha" je jedním ze superlativů, kterými paní rozhodčí Ing. Košťálová dnes v jeho posudku nešetřila. Gratulace posíláme do CHS ze Soví zahrady a děkujeme paní chovatelce Čapkové i rodině Foltýnů s bráchou Bořkem, že nás dnes přijeli morálně podpořit.
. 
Konečně zase jednou k nám dorazila dobrá zpráva! V CHS Baronnella / 
Ještě bych chtěla dodatečně popřát všem Bonýskovým sourozencům ze Soví zahrady všechno nejlepší k včerejším narozkám a hlavně bráchovi Bořkovi přejeme, aby se co nejdřív uzdravil
. Hned na začátku šli do kruhu mladí berňáci, takže Cedrika jsem ještě v klidu zvládla a docela se zadařilo. Na své první výstavě (nepočítám-li tř. štěňat na klubovce) vybojoval V3 v početné konkurenci a za přísného posuzování rozhodčího pana Václavíka